Google+ Followers

čtvrtek 24. července 2014

Jak se dělá schůze

Úroveň veřejné debaty, jak na Internetu, tak na schůzích je v Česku nízká.

Za to jistě může mnoho let, kdy veřejná demokratická debata nebyla  možná. 
Na rozdíl od tradičně demokratických zemí se nepěstovala ve středních školách a universitách.

Pravidla Demokratické Diskuze (dále PDD) byla vyvinuta v Anglii a v roce 1876, v zjednodušené podobě se objevila i v USA a rozšířila se pod názvem Roberts Rules of Order .

Jak to vypadá v Česku?

  Když se do českého Googlu dá tato otázka :Jak se dělá schůze?", dostanete :      
 "Přibližný počet výsledků: 84 (0,26 s)"
 
Stejná otázka v Angličtině "How to conduct a meeting" má:      
"Přibližný počet výsledků: 187 000 000 (0,38 s)"
   
  Nadto, jen jeden z těch 84 českých článků se vzdáleně týká otázky  “jak se skupina, větší než 10 lidí může lépe domluvit?. Ten článek na adrese  http://goo.gl/Lgj74R říká mimo jiné, že  podle§ 636   “svolavatel schůze je povinen minimálně 15 dní před konáním schůze uveřejnit pozvánku na 'svém webu'.
         
Myslím,  že úpadek umění vést schůzi je důsledkem toho že před rokem 1980 schůze byly jen zkouškou poslušnosti. Vše se stejně rozhodovalo někde “nahoře” a ještě výš.

 Dnes bytové družstvo skutečně vlastní dům, a hlasy členů rozhodují  o tom co se s tímto majetkem v budoucnu stane.
       
  Proto zde shrnu pravidla pro řízení schůzí, tak zvané 'Parlamentní procedury' , ke kterým demokratický svět od středověku postupně dospěl. Zdroje, v AJ, jsou dole.
     
             Tohle je přeloženo z:   Rady pro rodičovské schůze v Austrálii. Hlavně pro předsedající.  (Kdysi se říkalo 'předseda= chairman', pak přesedající= chairperson, a teď často  jen 'chair'= židle).
     
            Předsedající ( chair, tedy česky židlák?) formuluje otázku předloženou k diskusi a hlasování  nestraně. Nemá být patrné jak by chtěl aby hlasování dopadlo.Pokud se chce zúčastnit debaty, musí 'sestoupit z židle' – tedy předat  řízení schůze někomu jinému na dobu hlasování.


            Potom co 'chair' jasně a nestraně formuluje otázku následuje Debata.
Chair se ptá: Kdochce mluvit PRO, kdo PROTI, atd,střídá se  pro a proti. Nikdo nesmí ke stejné otázce mluvit dvakrát v jednom dnu.Po debatě Chair zopakuje otázku a dá hlasovat.
 
Během hlasováni se nedebatuje. Nikdo se neptá 'proč?“ ani neupřesňuje otázku.
 
Během debaty je možné oslovit Chair otázkou procedury (Point of order) a také navrhnout ukončit debatu (move to vote) pokud trvá moc dlouho. I o tom se může hlasovat. Ti co se mají slovo v debatě  mluví k Chair. Nevedou soukromou pod-debatu s někým kdo nemá slovo. Námitky mohou ostatní člené přednést až jim Chair dá slovo.
       
            Lze to udělat složitější, jak je vidět    na přiložené'flowchart diagramu'





Odkazy v AJ.

  1. Rady pro rodičovská sdruženi v Austrálii

  2. Jak vést schůzi

  3. http://democraticrules.com/> Demokratická pravidla

  4. celá kniha
    Fred Francis, Peg Francis, Ninth edition, 2010  ISBN 978-0-9699260-6-1
    Cool Heads Publishing   $8.95 (Cdn and USD)

  5. Stručný přehled
------------------------------------------------------------------------------


  Dostal jsem jednu reakci: "Tady je česko a na Australie".

Tak jsem napsal druhý post:


 "Jak se dělá schůze část II"


Pro velký ohlas postu "Jak se dělá schůze", (jmenovitě poznámky "Tady je Česko, ne Austrálie") jsem se rozhodl připravit Část II:  o tom jak se připravuje agenda (program či pozvánka) schůze.

 "Pravidla Demokratické Debaty" - dále PDD , se užívají po celém světě,  i v české sněmovně.

  Užití v České sněmovně je ilustrováno zde na několika příkladech:

 $60 (1) Poslanec se může přihlásit k faktické poznámce, ... v průběhu rozpravy ..(point of order)
 §61 (1) Řečník nesmí být nikým přerušován, s výjimkou oprávnění předsedající.ho podle § 59
 $63 (1) návrh na odložení                             ...(table the motion)
 $65 (1) Předsedající rozpravu ukončí, nejsou-li do rozpravy přihlášeni další řečníci.
atd.

 Sněmovny mají i přes 200 členů a tak jejich PDD jsou složité. Hledal jsem zjednodušená pravidla, vhodné pro menší organisace s asi 30 členy, jako má družstvo nebo rodičovské sdružení. V českém internetu jsem to nenašel, tak jsem přeložil návod z AJ.

  Někdy i v parlamentu dojde k hrubému porušení "demokratických procedur" a tohle, jako příklad, stálo Dr. Macka  v roce 2009 100.000 Kč: Doktor Macek dal pohlavek  doktoru Rath.
Ovšem Rath nebyl bez viny, neb také porušil PDD tím, že napadl nikoli Mackův návrh ale Mackovu osobnost - speciálně jeho manželství. Takový útok, útok na osobnost ("ad hominem" útok, jak tomu latinsky říkají doktoři) je hrubé porušení PDD.  Demokratické organisace se musí vyhnou útokům na osobu (ad hominem) fyzickým i slovním, i útokům na majetek protivníka.

Je to ještě horší v Ukrajinském parlamentu, vlevo, kde 'debata'  vypadá spíš hospodská rvačka, než parlamentní procedura. Výsledek jsou nejen modřiny, ale někdy  i občanská válka, ničení a smrt. To nechceme  ani v tomto družstvu, ani v této zemi. Doufám.



Proto bychom měli jednat podle PDD.
Podle PDD výbor vypracuje agendu (neboli program schůze, či pozvánku) na základě problémů kterých ví, že se mají rozhodnout. A TAKÉ na základě připomínek, nebo otázek, které výboru dodají členové. Ne každá připomínka se musí objevit na poznámce. Výbor může připomínky přijmout a ty s kterými třeba nesouhlasí může poskládat poskládat a seskupit k bodům které se předložil družstvu k diskuzi a případnému hlasování. Výbor nemůže sporně body rozhodnout je sám. Výbor může body formulovat tak aby bylo možné diskutovat PRO a nebo PROTI řešení otázky položené v připomínkách a návrzích.

Takže, nejsme ani  Austrálii, ani na Ukrajině.

 Tak někde mezi. 

Taky o tady podle toho vypadá.


ODDKAZY

  1. Jednací řády našich parlamentů   Pravidla parlamentní rozpravy (str. 54)
  2. Jednací řád české sněmovny dnes 
  3. Porušení PDD v české sněmovně
  4. Video incidentu Macek vs. Rath čas= T=0.7
  5. Je to ještě horší v Ukrainském paralmentu:
    Ukrajinský parlament. viz foto nahoře